Obyčejně neobyčejný život snílka

 Ahoj,  dnes jsem tu s článkem, kde se s Vámi chci podělit o mou nečekanou cestu do země, kterou mám už strašně dlouho na svém Bucket Listu... A stejně, jako u mnoha dalších zemí, které se mi tam objevují jsem i tady myslela, že je to sakra vzdálená budoucnost..nebo jen sen, který se stejně nikdy nesplní..  V pátek 6.srpna přišla moje kolegyně a kamarádka s tím, že se cizincům otevřelo Skotsko a že by konečně mohla jet navštívit dceru, se kterou se přes rok neviděly.. Ale neumí anglicky, sama nikdy neletěla.. A na úplný sever Skotska, kde její dcera žije, by se sama v životě nedostala.. A nikdo z rodiny s ní - takhle na poslední chvíli, než začne školní rok - jet nemůže. "A co kdybys se mnou jela Šári ty?" Tahle věta odstartovala všechno.. Proč ne?! Stejně jsem na srpen neměla nic naplánovaného (vzhledem k tomu, že přítel šel nečekaně na neschopenku, kvůli zánětu šlach). A tak začal shon shánění letenek, testů a všeho dalšího. Protože mám za sebou obě dávky očkování, měla jse

 Ahoj,  je tu první týden nového měsíce a to znamená nový článek, se shrnutím měsíce předchozího!! :) Půlka prázdnin za náma. Za chvilku už zase do školy.. Ale těším se. Předchozí dva školní roky stály kvůli Covidu upřímně za prd. Doufám, že letos už se vše začne pomalu vracet do starých kolejí.  Moje léto není tento rok nic extra. Patřím mezi těch pár lidí, co léto fakt nemají rádi. Vedro na padnutí není nic pro mě - pro albínu. Bazénům zrovna neholduju (pokud jdu, není to častěji, než 1x za 5 let.. A to nepřeháním..), z výletů v tomhle počasí by mě taky mohlo švihnout.. Takže spoustu času trávím doma, v práci.. Prostě tam, kde je chládek.. Tak nebuďte překvapení, protože opravdu hodně času trávím doma.. A ruku na srdce... Ono v tom paneláku fakt  není co dělat, ale já se naštěstí vždy zabavím.. :)  Teď už pojďte mrknout na moje fotky z července.  Doma vařím skoro každý den, občas je ale chuť na nějakou prasárničku..  Půlku července jsem ještě normálně chodila do práce, protože mateřs