Obyčejně neobyčejný život snílka

Dobré ráno.      Taky tak milujete dny, kdy nic nemusíte? Venku už vládne pořádně podzimní počasí, je tam sychravo, za oknem slyším krákorat vrány..a o to víc si cením toho, že můžu zůstat v posteli, uvařit si kávu, vzít si nějakou dobrou knížku.. Pro měje tohle prostě ideální den.    Podzim mám moc ráda, nejen ty barvy všude kolem, ale jsem ráda, že už není tak šíleně vedro. To mě fakt zabíjí.       Tak se dneska válím, ještě jsem si nebyla udělat ani snídani..dneska to vidím na míchaná vajíčka...hmm..      A brouzdám na Pinterestu. Na Pinterestu trávím hodně času, často se tam inspiruju.. především při tvoření s dětma ve škole.. ale taky se moc ráda jen dívám na to, jak jsou ostatní šikovní.. Vybírám si, co by se mi líbilo v mojem vysněném baráčku..koukám často na keramiku.. Na nové techniky.. A teď na mě poslední dobou vyskakují podzimně laděné nápady. Chtěla bych se s Váma podělit o ty, které mě nějakým způsobem oslovily a které jsem si uložila.      Na podzimu m

     U různých blogerek mě vždycky strašně baví příspěvky typu "Co jsem dostala k Vánocům". Vždycky to tak obdivně prohlížím..óchám.. áchám.. A ujišťuju se, že tohle si určitě taky někdy koupím. Baví Vás taky takovéhle články jako mě?       Jako takový hlavní dárek, co jsem si přála jsem dostala foťák Instax. Moc se mi líbí jeho provedení. Takový malý..roztomilý.. A v mojí milované šedé. Poslední dobou mě to k šedé nějak táhne. ❤       Na cesty jak dělaný. Už se těším, až někam vyrazím a pořádně ho vyzkouším. Zatím jsem ho jen párkrát zkusila a jsem nadšená. Moc se mi líbí tyhle polaroidové fotky.       Jako každé Vánoce..narozeniny..svátek.. nemůže chybět knížka. Harry Potter je u mě sázka na jistotu. Neznám krásnější příběh. Můžu ho číst pořád znovu a znovu. Tentokrát jsem ho dostala v angličtině. Je to nezvyk, ale pomalu se přes něj prokousávam.      Lazar od Larse Keplera je dalším pokračováním série. Z tohohle spisovatele jsem absolutně nadšená

Ahoj, dneska mám po dlouhé době volnou sobotu, tak jsem včera přemýšlela, jak si volno užiju. Přemýšlela jsem o tom, co mě dělá šťastnou a co naopak ne. Proto jsem se rozhodla dnešní článek věnovat tomu, co mám ráda a tomu, co ráda rozhodně nemám. Tenhle typ článků mě na různých blozích vždycky baví. Tak nějak to člověka uklidní, když vidí, že někdo je stejně pošahanej. 😂   1. Miluju kávu. Dobrou, silnou, černou, ráno, odpoledne, večer, v noci,.. kdykoli a kdekoli. 2. Ničeho se nebojím víc, než pavouků. Když nějakého doma objevím (a jsem zrovna sama doma), jsem schopná se okamžitě sbalit a jet přespat třeba k rodičům. 3. Jsem introvert, ale děsnej. S někým, koho neznám nejsem skoro schopná se bavit. (Zčásti taky proto, že neumím "plácat" o blbinách..a když nemám o čem mluvit, tak radši mlčím). 4. Moji kamarádi jsou z 99% kluci. Miluju tu jejich upřímnost, jednání narovinu, i ten pitomej humor. :D Prostě mě kluci baví víc.  5. Kočky mě děsí. Jako že hod

Hezký večer všem, jak si užíváte tenhle krásný podzim?      U mě je tohle období úplně šílené. Začala jsem studovat..tentokrát dálkově.    Nechápu občas svoje myšlenkové pochody. Jezdím do školy o víkendech, do školy, která je od mého domova vzdálená 320 km. A jezdím tam v sobotu i v neděli..       Takže vstávám o půl 4 v sobotu i v neděli a denně trávím ve vlaku asi 7..8 hodin.. (s Českými Drahami se mi to mnohdy povede protáhnout i na 10 hodin).         Ale tahle šílenost mi až tak nevadí. Mám ráda ten čas, kdy nemůžu dělat v podstatě nic jiného, než si číst. Takže za poslední dobu čtu opravdu hodně. 😍       Mimo školu se věnuju také práci, 2. práci, 3. práci.. (říkala jsem někdy, že jsem vlastně workoholik? + člověk, který neumí říct "ne"? 😂 )...a věnuju se taky keramice (kterou považuju spíš za zábavu, než za práci).         Mimo svého tvoření, taky v mé škole pořádám keramiku pro dospělé, kterou využívají především maminky našich žáků..ale v posled

Krvavé býlí - Jenny Nowak Další díl o knížeti Belovi. Roky plynou, Mihaila už dávno není malou dívenkou, žije se svým milovaným Beliu na Poenari, turci se však snaží Draculovo sídlo najít. Mihaila vinou tureckého šípu umírá a Bela z hradu prchá i se svou praneteří.  390 stran. Hana - Alena Mornštajnová Výborná. Četla jsem ji na doporučení kamarádky, i když mi tenhle žánr není nejbližší. Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Neuvěřitelná ironie osudu.  O malé dívce jménem Mira, nelehkém osudu celé její rodiny a tety Hany, která si prošla koncentračním táborem.  310 stran. Dvojitý kříž - Chris Carter Chris Carter mě fakt baví. Detektivní thriller. Sérioví vrazi. Něco pro mě. :)  Série s detektivem Robertem Hunterem. Tenhle spisovatel píše takovým stylem, že i já si kolikrát říkám "fuj...to je pěkně nechutný.." A přesně to mě baví. A baví mě taky to, že není všechno vyřešené na dvou stranách. 344 stran. Popravčí - Chris Carter 2.díl série