Knihy přečtené za podzim

Krvavé býlí - Jenny Nowak

Další díl o knížeti Belovi. Roky plynou, Mihaila už dávno není malou dívenkou, žije se svým milovaným Beliu na Poenari, turci se však snaží Draculovo sídlo najít. Mihaila vinou tureckého šípu umírá a Bela z hradu prchá i se svou praneteří. 

390 stran.

Hana - Alena Mornštajnová

Výborná. Četla jsem ji na doporučení kamarádky, i když mi tenhle žánr není nejbližší. Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Neuvěřitelná ironie osudu. 

O malé dívce jménem Mira, nelehkém osudu celé její rodiny a tety Hany, která si prošla koncentračním táborem. 

310 stran.

Dvojitý kříž - Chris Carter
Chris Carter mě fakt baví. Detektivní thriller. Sérioví vrazi. Něco pro mě. :)  Série s detektivem Robertem Hunterem. Tenhle spisovatel píše takovým stylem, že i já si kolikrát říkám "fuj...to je pěkně nechutný.." A přesně to mě baví. A baví mě taky to, že není všechno vyřešené na dvou stranách.

344 stran.

Popravčí - Chris Carter
2.díl série s Robertem Hunterem.
Skvělý.

344 stran.

Noční lovec - Chris Carter
3.díl a Robertem. A opět nezklamal. :)

328 stran.


Nikdynoc - Jay Kristoff

Poslední dobou je kolem Nikdynoci nějaký humbuk.. Všude jsem o ní slyšela..a čím víc o něčem slyším, tím míň se mi do toho chce. Nejinak to bylo s Nikdynocí. Došla jsem ale opět do fáze, že nemám po čem sáhnout. Ze začátku jsem měla obrovský problém se do knížky začíst..několikrát jsem ji odkládala a zase se k ní vracela. Velký podíl na tom měly autorovy poznámky pod čarou, které mě neuvěřitelným způsobem sraly. Pardon. Ale jako na každé druhé stránce poznámka pod čarou? A někdy dlouhá přes půl strany?? To je na mě moc. Mnohdy mě to úplně vytrhlo z příběhu.. Nicméně po nějakých 100..150 stranách mě to přestalo být protivné a brala jsem to jako součást textu.. Příběh zajímavý..má rychlý spád. Hlavní hrdinka je mi moc sympatická. Motiv mladé osiřelé dívky - nájemné vražedkyně (v zácviku) je využitý i v Nikdynoci (stejně jako má oblíbená Aelyn Galanthius). Celkově mě kniha mile překvapila. Ihned po dočtení jsem utíkala do knihkupectví pro další díl - Boží hrob.

506 stran.

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii - Ladislav Zibura

S nadšením jsem dočetla další Ziburův cestopis. Píše prostě skvělým přirozeným stylem. Na jeho cestování se mi moc líbí to, že pozná danou kulturu se vším všudy. :) Humorně napsáno..Zibura mě prostě baví. A za pár dní vychází jeho nová knížka, takže další návštěva knihupectví je jasná.

312 stran.

Sběratel trofejí - Sarah Flint
Pokračování série s vyšetřovatelkou Charlie. První díl Maminčin mazánek jsem už četla. Klasická krimi o sériovém vrahovi. Upřímně mě to až tak nebavilo.. Nebylo to špatné.. Spíš takové táhlé..nepřekvapivé. Ale jo..jako oddychovka fajn.

384 stran.

Jeden za druhým - Chris Carter
5.díl ze serie s detektivem Robertem Hunterem. To ti byla zase síla. Tentokrát jsem i jeden popis vraždy přeskočila..bylo to popsané pěkně nechutně. Chris Carter je v tomhle jednička. Moc mě tenhle díl bavil. Vlastně mě zatím bavil úplně každý. Dokonce mě baví tak, že jsem mamce k narozkám koupila první díl - Dvojitý kříž. Tak jsem zvědavá, jestli se jí taky bude líbit.

344 stran.

Bez šance - Neal Shusterman
     Tak tohle je knížka, po které bych sama nesáhla. Ale strašně ráda se dívám, co čtou lidi kolem mě. Cizí lidi. Nedávno sem jela do školy a v kupé ve vlaku se mnou seděl pár..oba dva začtení. Pán četl Bez Šance. Hned jsem googlila a knížku si uložila na někdy. Až třeba nebudu mít co číst. A tahle doba přišla velice brzy. Neměla jsem chuť na moje oblíbené žánry, tak jsem sáhla po této dystopii. Výborně napsaná. Absurdní svět, kdy člověku zůstává rozum stát. Příběh se odehrává ve světě, kdy se rodič může rozhodnout pro "potrat dítěte" v pozdějším věku. Rodiče se buď rozhodnou své dítě vychovat až do dospělosti, nebo ho nechají rozpojit. Rozpojit se můžou děti od 13ti do 18ti let. Při rozpojení dojde k rozdělení těla a všechny orgány jsou pak využity při transplantacích. Člověk při rozpojení úplně nezemře, jen přestane existovat, tak, jak tomu bylo doposud. K rozpojení jsou vybíráni ti nepohodlní..ti, kteří dělají rodičům problémy, mají v sobě příliš vzdoru, nebo i opuštěné děti.

304 stran.

Tulák po hvězdách - Jack London
Příběh vězně odsouzeného k popravě. Na radu spoluvězně, který mu vyprávě o svých zážitcích ze samovazby se odsouzený profesor Darrel Standing v době, kdy je uvězněný v kazajce, vydává na dobrodružství mimo své tělo a prožívá své minulé životy. Psáno starší češtinou, chvilku mi trvalo začíst se, ale příběh moc zajímavý.

264 stran.

Tatér z Osvětimi - Heather Morris
Příběh o hrůzách v koncentračním táboře, o přežití za každou cenu a příběh o lásce, která vám dá alespoň trochu naděje v úplné beznaději. Podle skutečného příběhu. Výborné.

248 stran.

Zloba - Chris Carter
6.kniha v sérii s vyšetřovatelem Robertem Hunterem. Za mě zatím nejlepší kniha série. Je postavená úplně jinak, než předchozí díly. Robert se setkává se svým starým kamarádem, který se dostal do potíží. Snaží se mu pomoct, když vyjde najevo, že kamarád není vůbec takový, jak se zdál, ale je to šílený psychopat.

352 stran.

Za podzim přečteno:

13 knih.

4430 stran.

A tohle je poslední knížka, kterou jsem za podzim přečetla. S výběrem jsem naprosto spokojená. Nenašla bych jedinou, kterou bych nazvala ztrátou času.

Nejslabší kousek pro mě byl Sběratel trofejí.

Objev podzimu se mi strašně těžko vybírá.. Nevím upřímně, kterou jedinou vybrat. Proto jich tentokrát bude víc. Jednoznačně nemůžu nezmínit Chrise Cartera.  Ten mě fakt baví. Strašně překvapivá pro mě byla Hana. Díky téhle knížce jsem četla taky Tatéra z Osvětimi, který byl taky výborný. Dál Bez šance - ta mě fakt bavila. A Nikdynoc mile překvapila. :)

Takže já jsem tentokrát spokojená a nemůžu se dočkat, co přinese zima. :)

Četli jste něco z toho, co já? Nebo jsem Vás třeba inspirovala?

A co jste četli poslední dobou vy?

Š. ❤